Exekuční srážky v roce 2021: Kolik obdrží věřitelé a kolik zůstane dlužníkům?


Dlužníci, kterým jsou každý měsíc ze mzdy strhávány exekuční srážky, si v letošním roce polepší. Věřitelé naopak dostanou méně. Mohou za to změny pravidel v oblasti exekucí a navýšení nezabavitelného minima. Jak výpočet exekučních srážek probíhá?

Exekuční srážky v roce 2021: Kolik obdrží věřitelé a kolik zůstane dlužníkům?

Změny ve výpočtu exekučních srážek ze mzdy sice dlužníkům přinesou více peněz do jejich měsíčního rozpočtu, zároveň to však prodlouží dobu splácení jejich dluhů. Věřitelé tak zpět dostanou méně peněz než v minulých letech.

Změny se týkají až první mzdy v roce 2021 za leden. Na prosincovou mzdu se vztahovala ještě předešlá pravidla exekučních srážek.

Co je nezabavitelné minimum

Zaměstnanému dlužníkovi, na kterého byla uvalena exekuce, je každý měsíc snížená mzda o tzv. exekuční srážku, která je použitá na uhrazení dluhu věřitelům. Dlužník má dle zákona nárok na tzv. nezabavitelné minimum, které pro rok 2021 činí 7 872,75 Kč a nezabavitelnou částku na vyživované osoby ve výši 2 624,25 Kč na každou vyživovanou osobu.

Výpočet exekuční srážky ze mzdy krok za krokem

V rámci výpočtu exekuční srážky je nutné nejprve ze mzdy odečíst nezabavitelné minimum a nezabavitelnou částku na vyživovanou osobu či osoby. Po odečtení těchto částek dochází k rozdělení zbývající části mzdy na třetiny a to až do výše mzdy, nad níž není srážení nijak omezeno.

Výpočet čisté mzdy

Prvním krokem ve výpočtu je výpočet čisté mzdy odečtením zálohy na daň z příjmu fyzické osoby a odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Odečtení nezabavitelných částek

Druhým krokem je odečtení výše uvedených nezabavitelných částek z čisté mzdy. Například dlužník s manželkou a jedním dítětem ze své mzdy obdrží minimálně 13 125,25 Kč. Zbývající část mzdy je primárně použitá k uhrazení dluhů.

Rozdělení na třetiny

Po odečtení nezabavitelných částek je důležitá výše zbývající mzdy. Částka nižší než 20 994 Kč je zaokrouhlena na částku dělitelnou třemi a rozdělena na tři stejné třetiny. Částka přesahující hranici 20 994 Kč je sražená cela bez omezení.

Třetiny jsou použity následujícím způsobem:

  • první třetina slouží k uhrazení nepřednostních pohledávek věřitelů,
  • druhá třetina slouží k zaplacení přednostních pohledávek oprávněných osob. Pokud dlužník nemá žádné přednostní poledávky, peníze jsou mu vyplaceny. Pokud druhá třetina na přednostní pohledávky nestačí, může být použitá první třetina nebo její část,
  • třetí třetina je vždy vyplacena dlužníkovi.

Jak to vypadá v praxi?

1. Příklad: Dlužníkova čistá mzda činí 25 000 Kč. Ze svého platu živí manželku a dvě děti. Jeho nezabavitelné částky dohromady činí 15 745 Kč. Po odečtení z čisté mzdy zbude 9 255 Kč, která je rozdělena na třetiny po částce 3 085 Kč. Dlužníkovi jsou vyplaceny dvě třetiny, protože nemá žádné přednostní pohledávky, jedna třetina je použita na uhrazení nepřednostních pohledávek. Celkem mu ze mzdy zůstane 21 915 Kč.

2. příklad: Dlužník je svobodná žena s příjmem 20 000 Kč. Nezabavitelná částka činí 7 872,75 Kč. Zbytek mzdy 12 127,75 je rozdělen na tři části po 4 042 Kč. Nemá přednostní pohledávky, takže na účet ji dorazí ještě dvě třetiny (8 082 Kč) a jedna třetina bude použitá na uhrazení dluhů. Celkem ženě ze mzdy zůstane 15 956,75 Kč.

Přednostní versus nepřednostní pohledávky

Přednostní pohledávky definuje zákon (např. výživné), nepřednostní představují nesplacené půjčky, neuhrazené účty za energie, telefonní účty, nezaplacené pokuty za jízdu “načerno” v MHD a další. Jednoduše řečeno, nepřednostní jsou všechny ostatní pohledávky, které zákon neoznačuje za přednostní.

Za přednostní pohledávky jsou považovány pohledávky:

  • výživného,
  • vzniklé způsobením újmy na zdraví jiné osoby,
  • vzniklé způsobením újmy v důsledku úmyslného trestného činu či činů,
  • daní, poplatků a podobných peněžitých plnění,
  • v podobě přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a úrazového pojištění,
  • vyplývající z neplacení pojistného na sociální zabezpečení, na veřejné zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
  • příspěvek na zaplacení potřeb dítěte v pěstounské péči,
  • náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,
  • náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
  • regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
  • náhrady mzdy, platu či odměny a sníženého platu (odměny) za období prvních 14 kalendářních dnů (od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů) dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.
« Srovnání spořicích účtu: Které vychází nejlépe?
Autor: Tom Vašina

Vystudovaný ekonom

Upozornění: Poslední aktualizace článku proběhla . Uvedené informace již nemusí být platné. Aktuální informace naleznete vždy na stránkách poskytovatele daného produktu.

Komentáře


Kolik si chcete půjčit?

Částka: 15 000 Kč
První půjčka zdarma

Vyberte si z promo akcí půjčkových společností a získejte půjčku s úrokem 0%.

Chci využít akci

Doporučené půjčky