Žádost o osobní bankrot si každoročně podávají desítky tisíc lidí, jenž nejsou schopni splácet svoje závazky minimálně dvěma věřitelům. Velkým problémem jsou pak exekuce, které ohrožují stále větší množství lidí – u většiny z nich se navíc jedná hned o několik exekucí.
O jednotlivých žádostech vždy rozhoduje soud, mnoho dlužníků ale neuspěje a jejich žádost o osobní bankrot je zamítnuta. Podle navrhované novely zákona by se ale měla možnost oddlužení výrazně zpřístupnit více lidem – o jaké konkrétní změny se jedná?
Jedna velmi podstatná změna, týkající se osobních bankrotů, proběhla už během loňského roku. Do té doby se totiž dlužníci obraceli na různé společnosti, které jim nabízely, že jim s oddlužením pomohou a připraví jim žádost. Tyto firmy si ale za tuto službu účtovaly velmi vysoké poplatky (často až v řádu desítek tisíc korun) a mnohdy podávaly i žádosti, u nichž bylo předem jasné, že nemají šanci na úspěch. Podle nových pravidel už ale mohou žádost sepisovat pouze notáři, právníci, exekutoři a osoby s akreditací od ministerstva, navíc došlo k jasně stanovené maximální částce – dlužník za sepsání žádosti zaplatí maximálně 4 000 Kč.
Podle novely zákona, kterou už v lednu schválila vláda a nyní se o ní jedná i ve sněmovně, by se mělo oddlužení stát mnohem dostupnější i pro ty, kteří na něj doposud nemohli dosáhnout. Zatímco dnes jsou podmínky takové, že musíte do pěti let splatit minimálně 30 % dluhů, nově se mají přidat ještě další dvě varianty – oddlužený může být také člověk, jenž do tří let uhradí alespoň 50 % dluhů nebo dlužník, který bude splácet po dobu sedmi let, bez ohledu na to, kolik procent z dluhů se mu podaří zaplatit (vždy ale bude muset platit odměnu insolvenčnímu správci ve výši 1 089 Kč měsíčně).
Nová změna pravidel by tak přinesla šanci i silně zadluženým lidem, kteří podle dnešních podmínek nemají žádnou šanci na osobní bankrot dosáhnout. Kontroverzní je ale zejména nulová hranice při splácení po dobu sedmi let – někteří ji kritizují s tím, že mnoho lidí se pak záměrně zadluží, když nebudou pro oddlužení muset splatit ani jedno procento všech závazků. Faktem ale je, že nulovou hranici mají i v řadě jiných zemí, včetně Slovenska, Rakouska, Belgie nebo USA.
O tom, jaká pravidla pro osobní bankroty budou nakonec schválena, se zatím dá pouze spekulovat. Někteří poslanci požadují aby byla alespoň určitá minimální hranice, kterou bude dlužník muset splatit – např. 10 nebo 15 procent, jiní navrhují mírnější podmínky pro důchodce nebo mladistvé. Diskutuje se také o tom, zda nedojde k navýšení nezabavitelného minima.
Dá se ale předpokládat, že alespoň určité úpravy proběhnou a osobní bankrot se tak stane dostupnějším pro více lidí, než tomu bylo doteď (v posledních letech bylo každoročně schváleno méně než 20 000 žádostí o oddlužení, silně předlužených lidí je ale více než 500 000 a jejich počet stále roste).
Samotný proces oddlužení by pravděpodobně probíhal podobným způsobem jako doposud, tedy tak, že dlužníkovi by v průběhu tohoto procesu zůstalo pouze nezabavitelné minimum, všechny zbylé příjmy by pak šly k insolvenčnímu správci, který by je rozděloval jednotlivým věřitelům. Podle návrhu by oproti současnému stavu posílila role insolvenčního správce, jenž by musel ještě více dohlížet na dlužníky a kontrolovat, zda opravdu dodržují všechny podmínky oddlužení.
« Nechce vám půjčit žádná banka? Řešením je PROFI CREDIT | Komu se vyplatí požádat si o konsolidaci půjček? »
